Dorotka a Gusta

Údajně pár východofrízkých ovcí.Oba tak vypadali.Nemajíc na čistokrevné jedince,zářila jsem štěstím.Gusta nechtěl být kámoš,byly mu tři roky a v nestřeženém okamžiku mě vždy nabral.Vygradovalo to,když mě napálil do kostrče v úzké uličce a přes to,že jsem ho váhově převyšovala,překonala jsem pětimetrovou uličku rychlostí blesku.Přestalo se mi to líbit a tak skončil v mrazáku.Na jaře Dorotka povila dvě jehničky k mé velké radosti.Časem bylo jasné,Gustík byl kříženec asi s merinem.Druhá jehnička je asi po dědečkovi.Druhým rokem měla Dorotka beránka a já jí začala dojit.Nadšená nebyla ale přes žvanec si nechala říct.Ovčí mléko je lahodné a čerstvý sýr je vynikající.