Pasení
Stádo se rozrostlo,uhlídat je přestalo být v mých silách.Po zkušenostech,co dokáže vycvičený pastevecký pes,jsem se rozhodla ,že nastal čas se poohlédnout po vlastním.
Petřina borderka Besii sice ještě nepase podle představ pasáckých instruktorů,ale dokáže stádo dopravit kam je třeba,bohužel jezdí jen na víkend a ještě jen každých 14 dní.
Takže jsem se dala do hledání vlastního pastevce.Ani to dlouho netrvalo a našla jsem Annie.Jelikož jsou na farmě už dvě čuby,bylo předem určeno,že to musí být další ženská.
Andulka je z Moravy stejně jako já,má pro strach uděláno,její předci jsou pasáci i když maminka se pasení nevěnuje,doufám,že se potatí.
Zatím je to miminko.Vítej děvče u nás.
Andulka se zvolna otrkává,jediné co se snaží neustále pást,jsou kočky.Přes to,že jí několikrát rázně vysvětlily,že z nich, tedy stádo určitě nebude,neustává ve svých pokusech.
Už se seznámila s kozama,nebojí se jich,ale zatím jí víc berou kočky. Taky poprve narazila,.na louce potkala včeličku.Seznámení bylo rychlé a bolestivé,dostala žihadlo.
Takže během chvilky jí natekla tlamička a z borderky se stal bulteriér.
Dělala kotrmelce přes hlavu,ale nesla to statečně,ani nezakňourala.Dokonce se na dvě hodiny zklidnila,zalezla pod postel. Po dvou hodinách splaskla a znovu ožila ,je to takové malé tornádo,křížené s tajfunem.
Bordelka,tak by se měla jmenovat,protože co ona dokáže udělat z kuchyně, než podojím,to nedokázaly ani mé tři děti s kamarády.
Andulka je u nás něco málo přes měsíc. Poprve jsem zaznamenala,typický pastevecký postoj a snahu pást slepice,plížila se okolo nich s hlavou téměř na předních tlapkách . Když jsem jí k sobě zavolala a posadila vedle sebe,hypnotizovala slepice očima a celá se třásla rozčilením.Moc se jí to líbilo.
Leč,člověk míní a poradce výcviku změní,Andulka pást slepice nesmí.A tak k velké její lítosti se bude učit pouze poslouchat,což jí evidentně tak nebaví,jedinou náplastí,jsou piškoty.Prý by si vytvořila nátisk na slepice a koz by si pak nemusela všímat.Čímž by se můj psí park rozrostl na tři milé,leč neupotřebitelné psy. A tak musíme obě poslouchat moudrých rad.
Uběhlo pár týdnů,Andulka se vytáhla,narostly jí dospělácké zuby,jedno ucho stojí v pozoru a druhé,jen když chce a já zrovna nemám foťák.Přestala se třást při pohledu na slepice,asi pochopila,že tyhle zvířata pást nebude. Sice občas nějakou prožene,plíží se za ní,ale už přestaly být jedinými zvířaty které jí zajímají.
Začala se mnou chodit s kozama na pastvu.Když otevřu bránu u ohradníku,kozy vyrazí na pastvu takovým kvapem,že během chvilky to vypadá,jako bych šla sama na procházku,Anča vyrazí za nimi a když dorazím na louku,kozy se spořádaně pasou a o kus dál leží Andula a pozoruje je.
zdá se,že doba,kdy jsem viděla na horizontu hnědé tečky a hnala za nima,skončila
Sama,aniž bych jí cokoliv učila zalerhne na 10hod. a občas zalehne přímo naproti mě.Když se dají kozy do pohybu jde s nima,bez ohledu,zda jdu také.
Moc jí to baví,když vidí,že přivazuju Sáru a je víc než jasně,že jdu s kozama na pastvu,je plná nadšení,jako by ani nešla do práce. Už mohu říct,zapať Bůh,potatila se,je báječná a pokud se mi nepodaří jí zkazit,pást bude.Huráááá.
A pase,jedním okem sleduje stádo a druhým mne.Kupodivu nešilhá,stačí nakročit a už se snaží dostat stádo tím směrem,nebo ho zastavit,jako by mi četla myšlenky.Žofie je stará koza,která se ráda courá za stádem a sabotuje Andulce celistvé stádečko.Takže jí Anča učí ,rozeběhne se a vrazí do ní,už se jí jednou dokonce podařilo Žofii porazit.Velice nerada,ale podřídila se a zařadila do stáda.
A protože za tento atak byla velice pochválená,už ví jak řeknu vrrr a ukážu na kozu ,ví,že jí má zahnat. Stejně tak ,pokud se stádo vydá směrem ,který se mi nelíbí ,povel vrrrr a on se ho pokouší zastavit.. Jsem z ní unešená.
Andulce je rok a půl a bohužel se u ní projevila epilepsie. Takže i kdyby byla ta největší hvězda v pasení,štěňata mít nebude,nebudeme jí učit na zkoušky,ani předpisově chodit na výstavy,stačí nám co umí,na pasteveckých vlohách se nic nezměnilo. Onemocnění je to nepříjemné a omezující,ale snad se nám to pomocí prášků podaří dostat pod kontrolu a záchvat se stane jen ošklivou vzpomínkou.
První záchvat vypadal hrozivě,jekot ,oči vytřeštěné,hrabání nohou,nevnímala,pěna u tlamy,první co mě napadlo,že umírá. Záchvat přešel během chvíle,Andulka se cítila provinile a já šťastná,že neumřela a že je to "jen epileptický záchvat",druhý záchvat přišel za 6hod.,už nebyl tak dramatický. Druhý den přijel náš veterinář,odebral jí krev (aby se vyloučilo,že nejsou napadená játra a další orgány) a dostala léky . Výsledek ještě neznáme,ale další záchvat se zatím nekonal a Andulka se chová,jako úplně zdravý pejsek.
Věřím,že bude vše v pořádku,záchvat bude jen pouhá epizoda v jejím dlouhém životě.
Výsledky jsou negativní.Aspoň jedna pozitivní zpráva. Záchvaty se objevují po 14 dnech.
Moc se mi nelíbí,že prášky jsou tlumící a návykové,zkusíme to bez nich.
Uběhl mesíc a Andulka je bez záchvatů.
Andulka je už téměř rok na druhém břehu.Čím více o tom přemýšlím,tím víc jsem přesvědčená,že to nebyla epilepsie,která jí zabila,ale namoc borderek,která postihuje mozek,CL. Léky které Andulka dostala jí vůbec netlumily,v podstatě,byly bez účinku,ač jsem na radu veterinářky dávku zvýšila,nedělo se nic,jako by byla imuní,vůči medikaci.
Díky šlechetné nabídce Alenky,je na farmě nová bordera Krejzinka. Je to chovná čubina a v současné době má štěňata a jedna z jejích dcer na farmě zůstane. Trikolorní čubička,která dostala jméno Honey-čily Hany. Zatím jsou jí tři týdny. :-)
