Roklanka

 Odchodem z Prahy,na dnes již bývalou rekreační chalupu po rodičích.Chalupa uprostřed polí na polosamotě a má láska ke zvířatům mi přímo nabízela novou profesní cestu.Zkušenosti nemajíc,nadšení o hodně víc skočila jsem po první nabídce kůzlat,která se naskytla.Vlastníc vozidlo Škoda 120,nebylo překážkou,že kůzlata jsou z Unhoště.Dcera Eva si toto nechtěla nechat ujít a tak se svými dvěma přáteli se nabídli kůzlata držet na klíně.Na místo plánovaných dvou koziček,jsem odvážela ještě kozlíka,který okamžitě dostal jméno Bertík,neb byl černý a vypadal jak čertík.Jízda Prahou se podobala přesunu cirkusu,Anča s Lízou hlasitě mečely,jakmile uviděly tři lidi pohromadě.Vyčerpaly se natolik,že po výjezdu z Prahy usnuly.Stále mi něco chybělo a to dojná koza.Po pročítání mnoha inzerátů a telefonátů,jsem zvolna získávala další zvířata.Barča,Mařenka,Berta,Pepiša,Pepíček,Blažena to bylo to první,hrrrr,kozy.Pak nastoupil rozum,zakladatelkami stávajícího čistokrevného chovu se staly  hnědé kozy ,Stáza,Gába,Rozára,Adéla a Amála z Vlčí hory.K dnešnímu dni je u nás 26 plemenných koz,2 nečistokrevné a 3 plemeníci linie:Hermes,Roklan a Pauli.A  postupem času,spíš rychleji než pomaleji neb jsem nerozumná ženská se farma rozrůstala o další zvířata:králíky,slepice,kachny,husy,prasata,krůty a ovce.