Roklanka

Pipina.
        Jedna z prvních papírových koz.Dva dny po narození jsem jí našla se zlomenou zadní  nohou.Vzala jsem jí do kuchyně a snažila  nohu zafixovat,moc se mi nedařilo.V tom přijela kamarádka na návštěvu s přítelem chirurgem.Poradil mi, že mohu udělat dlahu z papírového kartonu a pomohl mi nohu zafixovat.Pipina zůstala v kuchyni a dokonce spala se mnou v posteli, tedy né, že by to vyžadovala, ale já odmítla spát na zemi.
Spánkem se to nedalo nazvat, neboť jakmile se vzbudila a postavila, začala vyměšovat.   Byl to závod kdo z koho, bilance, dvakrát vyhrála.
     Nosila jsem jí seno do košíku, aby mohla ochutnávat. Naučila se do nej lézt a vyměnila mou postel, za voňavý košík k oboustranné spokojenosti.
   Jediný problém byl, že neustále močila na dlahu, takže jsem jí musela měnit každý den.Pozitivní bylo, že z chalupy zmizely všechny krabice.
     Noha srostla a soužití s téměř měsíční kozičkou začalo být neúnosné.Radostně vyskakovala na postel, židle, kytky na oknech začaly vypadat jako anglický trávník. Nastal čas, vrátit Pipinu do stáda.
   Nesla to hrdině, spořádaně chodila s ostatníma na pastvu, přibíhala vrtíc ocáskem na zavolání. Ve výběhu byla do okamžiku, pokud nezahlídla někoho vstoupit do chalupy.Ohradník neohradník utíkala, aby byla první v kuchyni. Dnes jsou jí 4 roky, utíkat přestala,j e skvělá máma. Na dojírnu vyskočí pouze předníma nohama a vrtí ocáskem,vyzdvihnu  jí, je to náš rituál.
Pipina je vlastně kozopes,dá se s ní chodit samostatně a jezdí s námi  na výstavu hospodářských zvířat,protože jí děti mohou vodit na vodítku,nebojí se ničeho.Stala se již třikrát matkou,ale až na počtvrté se jí narodila kozička,dlouho očekávaná a krásná.